Pařeniště je jednoduchá nízkopodlažní stavba — rámeček ze dřeva nebo betonu překrytý skleněnou deskou, polykarbonátem nebo fólií. Slouží k ochraně rostlin před mrazem, větrem a deštěm. Je levnější než skleník a pro mnoho zahradníků je plně dostačující. Kdo zvažuje skleník, může si nejdříve vyzkoušet pařeniště — a teprve pokud ho bude přerůstat, přejít na skleník. Pařeniště nejlépe slouží jako součást dobře organizované užitkové zahrady — v kombinaci se záhony a vyvýšenými záhony rozšiřuje pěstitelské možnosti celé sezóny.
K čemu pařeniště slouží
Hlavní využití pařeniště je časové rozšíření sezóny. Konkrétně:
- Předpěstování sadby — misky s rajčaty, paprikami nebo okurkama dáte do pařeniště 4–6 týdnů před výsadbou venku. Ochrana před ranními mrazíky umožní začít dřív než by bylo bezpečné venku.
- Raný výsev — salát, ředkvičky, špenát a bylinky lze sít do pařeniště od února nebo března, kdy je venku ještě chladno.
- Podzimní prodloužení sezóny — salát a špenát přežijí v pařeništi do listopadu, kdy by venku dávno zmrzly.
- Přezimování rostlin — citlivé trvalky nebo cibuloviny přezimují v pařeništi lépe než venku.
Typy pařenišť
Studené pařeniště — nejjednodušší varianta. Rámeček překrytý sklem nebo polykarbonátem, bez topení. Chrání před mrazem o 2–5 °C. Vhodné pro předpěstování od března a podzimní prodloužení do listopadu.
Teplé pařeniště — má topení ze zdola — tradičně vrstva čerstvého koňského hnoje pod substrátem (hnoj fermentuje a hřeje) nebo elektrická topná rohož. Teplota uvnitř může být o 10–15 °C vyšší. Umožňuje začít výsev od února nebo pěstovat celoročně (s dostatečnou izolací).
Fóliový tunel — levná alternativa k pevnému pařeništi. Ocelové nebo skleněné oblouky překryté fólií. Výhoda: nízká cena, snadná přenosnost. Nevýhoda: kratší životnost fólie (2–5 let) a menší tepelná ochrana při mrazech.
Koňský hnůj jako topení
Jak postavit jednoduché pařeniště
Nejjednodušší pařeniště postavíte ze čtyř dřevěných prken nebo fošen a skleněné desky nebo polykarbonátu jako víka. Přední strana je nižší než zadní — skloněné víko odvádí dešťovou vodu a nakloněnost k jihu maximalizuje sluneční příjem.
Standardní rozměry: délka 120–180 cm, šířka 80–120 cm. Výška přední stěny: 20–25 cm. Výška zadní stěny: 35–45 cm. Sklon víka: přibližně 15–20°.
Materiál rámu: dřevo (modřín, dub nebo smrk ošetřený olejem), beton nebo cihlový základ. Víko: skleněná deska (starší okno je výborné), polykarbonát (8 mm) nebo průhledná fólie na rámečku.
Pařeniště a záhony — vzájemná vazba
Pařeniště a záhony tvoří přirozenou dvojici: v pařeništi se sadba předpěstuje, pak se přesadí do zeleninového záhonu nebo vyvýšeného záhonu. Výhodou vyvýšených záhonů je, že se v nich půda zahřívá rychleji než v rovném záhonu — pro rané výsevy jsou lepší volbou.
Péče o pařeniště
Pařeniště je nutné větrát, aby se nepřehřálo. Při slunečném dni se může uvnitř vyšplhat na 30–40 °C i v březnu. Víko pootevřete nebo podložíte — automatické větrací klapky jsou praktickým řešením i pro pařeniště.
Zálivka v pařeništi: půda vysychá rychleji než venku, ale na přímém slunci a ve skleníku je zálivka nutná téměř každý den. Nepřelévejte — v uzavřeném prostoru hrozí plísně.
Časté otázky
Jak hluboko musí být pařeniště?
Mohu pařeniště postavit na terasu nebo balkón?
Jak se pařeniště liší od skleníku?
Mohlo by vás zajímat