Skleník je jedním z nejcennějších nástrojů pro domácí zahradníky. Ale také jedním z nejčastěji špatně využívaných — spousta lidí skleník koupí, první rok ho nadšeně naplní, druhý rok ho přeplní a třetí rok ho používají jako sklad zahradního nářadí. Tomuto scénáři se vyhnete, pokud víte předem, co skleník umí a co neumí. Celkový přehled zakládání užitkové zahrady nabízí stránka jak založit užitkovou zahradu.
K čemu skleník skutečně slouží
Skleník plní tři hlavní funkce — a ne každý skleník umí všechny tři stejně dobře:
1. Předpěstování sadby — skleník umožňuje výsev 4–8 týdnů před jarním termínem pro venkovní výsadbu. Rajčata, papriky a okurky si tak stihnou vypěstovat silnou sadbu ještě před tím, než je venku teplo. I malý skleník nebo pařeniště tuto funkci plní.
2. Pěstování teplomilných plodin — rajčata, papriky, okurky a melouny vyžadují teplo, které v české klima venku bývá nespolehlivé. Ve skleníku dozrávají jistě a ve větší sklizni. To je pro mnoho zahradníků hlavní důvod, proč skleník mají.
3. Prodloužení sezóny — na podzim skleník chrání plodiny před mrazem a umožňuje sklízet ještě v říjnu nebo listopadu. Na jaře umožní výsev nebo výsadbu o 4–6 týdnů dříve, než by bylo možné venku.
Co skleník neumí
Umístění skleníku
Skleník by měl stát na místě s co nejdelší expozicí slunce. Ideální je orientace zářízen–západ s delší stranou na jih — maximalizuje příjem světla v jarních a podzimních měsících, kdy je slunce nízko. Vyhněte se stínu od stromů nebo budov.
Dobré větrání je stejně důležité jako světlo. Skleník se může v létě přehřát na desítky stupňů — bez dostatečného větrání (boční okna + střešní okna) rostliny trpí a mohou uhynout. Vždy ověřte, zda má skleník dostatečný počet větratelných otvorů ještě před koupí.
Přístup k vodě: skleník by měl být v dosahu hadice nebo mít vlastní přívod vody. Zálivka je v skleníku každodenní záležitostí — zavlažování skleníku kapkovou závlahou s časovačem výrazně ulehčí práci.
Velikost skleníku pro začátečníky
Začátečníci obvykle podceňují, kolik místa v skleníku spotřebují. Malý skleník 2,5 × 4 m (10 m²) se zdá velký — ale pokud do něj dáte 6 rajčat, 4 papriky, 4 okurky a pár melounovišků, je najednou plný. Doporučujeme začít se skleníkem alespoň 3 × 4 m nebo 4 × 6 m, pokud máte prostor.
Alternativou pro menší zahrady je pařeniště — levnější a jednodušší varianta skleníku pro předpěstování a časný výsev.
Péče o skleník
Skleník vyžaduje pravidelnou péči — jinak se v něm hromadí choroby a škůdci. Základní péče zahrnuje:
- Větrání každý den (nebo automatické větrací klapky)
- Pravidelnou zálivku — ve skleníku se půda vysuší rychleji než venku
- Každoroční mytí skla nebo polykarbonátu — nečistoty snižují průchod světla
- Na podzim vynést vše a vydezinfikovat (ocet, přípravky na houbové choroby)
- Střídání plodin v záhonech uvnitř — jako venku, jen v omezeném prostoru je to důležitější
Záhony ve skleníku profitují z pravidelného přidávání kompostu — nahradí ztráty živin po každé sezóně. Pokud plánujete skleník jako součást větší užitkové zahrady s vyvýšenými záhony, přečtěte si vyvýšené záhony — kombinace skleníku a vyvýšených záhonů je velmi praktická.
Jak vybrat správný skleník?
Polykarbonát nebo sklo? Jaká velikost? Přečtěte si podrobného průvodce výběrem skleníku — porovnáme materiály, konstrukce a co sledovat při koupi.
Jak vybrat skleníkČasté otázky
Potřebuji na skleník stavební povolení?
Musím skleník vytápět?
Co je lepší: polykarbonát nebo sklo?
Mohlo by vás zajímat