Skleník je jedním z nejcennějších nástrojů pro domácí zahradníky. Ale také jedním z nejčastěji špatně využívaných — spousta lidí skleník koupí, první rok ho nadšeně naplní, druhý rok ho přeplní a třetí rok ho používají jako sklad zahradního nářadí. Tomuto scénáři se vyhnete, pokud víte předem, co skleník umí a co neumí. Celkový přehled zakládání užitkové zahrady nabízí stránka jak založit užitkovou zahradu.

K čemu skleník skutečně slouží

Skleník plní tři hlavní funkce — a ne každý skleník umí všechny tři stejně dobře:

1. Předpěstování sadby — skleník umožňuje výsev 4–8 týdnů před jarním termínem pro venkovní výsadbu. Rajčata, papriky a okurky si tak stihnou vypěstovat silnou sadbu ještě před tím, než je venku teplo. I malý skleník nebo pařeniště tuto funkci plní.

2. Pěstování teplomilných plodin — rajčata, papriky, okurky a melouny vyžadují teplo, které v české klima venku bývá nespolehlivé. Ve skleníku dozrávají jistě a ve větší sklizni. To je pro mnoho zahradníků hlavní důvod, proč skleník mají.

3. Prodloužení sezóny — na podzim skleník chrání plodiny před mrazem a umožňuje sklízet ještě v říjnu nebo listopadu. Na jaře umožní výsev nebo výsadbu o 4–6 týdnů dříve, než by bylo možné venku.

Co skleník neumí

Skleník bez topení nepomůže při silných mrazech — při −10 °C bude uvnitř jen o několik stupňů teplejší než venku. Netopený skleník chrání před ranními přízemními mrazíky a jarním sněhem, ne před zimou. Nepočítejte s celoroční produkcí bez topení.

Umístění skleníku

Skleník by měl stát na místě s co nejdelší expozicí slunce. Ideální je orientace zářízen–západ s delší stranou na jih — maximalizuje příjem světla v jarních a podzimních měsících, kdy je slunce nízko. Vyhněte se stínu od stromů nebo budov.

Dobré větrání je stejně důležité jako světlo. Skleník se může v létě přehřát na desítky stupňů — bez dostatečného větrání (boční okna + střešní okna) rostliny trpí a mohou uhynout. Vždy ověřte, zda má skleník dostatečný počet větratelných otvorů ještě před koupí.

Přístup k vodě: skleník by měl být v dosahu hadice nebo mít vlastní přívod vody. Zálivka je v skleníku každodenní záležitostí — zavlažování skleníku kapkovou závlahou s časovačem výrazně ulehčí práci.

Velikost skleníku pro začátečníky

Začátečníci obvykle podceňují, kolik místa v skleníku spotřebují. Malý skleník 2,5 × 4 m (10 m²) se zdá velký — ale pokud do něj dáte 6 rajčat, 4 papriky, 4 okurky a pár melounovišků, je najednou plný. Doporučujeme začít se skleníkem alespoň 3 × 4 m nebo 4 × 6 m, pokud máte prostor.

Alternativou pro menší zahrady je pařeniště — levnější a jednodušší varianta skleníku pro předpěstování a časný výsev.

Péče o skleník

Skleník vyžaduje pravidelnou péči — jinak se v něm hromadí choroby a škůdci. Základní péče zahrnuje:

  • Větrání každý den (nebo automatické větrací klapky)
  • Pravidelnou zálivku — ve skleníku se půda vysuší rychleji než venku
  • Každoroční mytí skla nebo polykarbonátu — nečistoty snižují průchod světla
  • Na podzim vynést vše a vydezinfikovat (ocet, přípravky na houbové choroby)
  • Střídání plodin v záhonech uvnitř — jako venku, jen v omezeném prostoru je to důležitější

Záhony ve skleníku profitují z pravidelného přidávání kompostu — nahradí ztráty živin po každé sezóně. Pokud plánujete skleník jako součást větší užitkové zahrady s vyvýšenými záhony, přečtěte si vyvýšené záhony — kombinace skleníku a vyvýšených záhonů je velmi praktická.

Jak vybrat správný skleník?

Polykarbonát nebo sklo? Jaká velikost? Přečtěte si podrobného průvodce výběrem skleníku — porovnáme materiály, konstrukce a co sledovat při koupi.

Jak vybrat skleník

Časté otázky

Potřebuji na skleník stavební povolení?
Skleníky do 25 m² zastavěné plochy nevyžadují stavební povolení — stačí ohlášení. U menších skleníků (do 16 m²) na vlastním pozemku v některých případech ani ohlášení není nutné. Vždy ale ověřte aktuální legislativu a podmínky v územním plánu vaší obce — pravidla se mohou lišit.
Musím skleník vytápět?
Pro základní použití (předpěstování, prodloužení sezóny) vytápění nutné není — neobyvatelný skleník vás ochrání před mrazem jen o několik stupňů. Pokud chcete celoroční pěstování nebo zimní produkci, budete potřebovat topení (elektrické přímotopy, trubkové topení nebo horkovzdušné topení). Provozní náklady jsou ale při záporných teplotách výrazné.
Co je lepší: polykarbonát nebo sklo?
Pro začátečníky doporučujeme polykarbonát — je lehčí, nezroučí se, lépe izoluje (dvoukomorový polykarbonát má vyšší tepelný odpor než jednoduché sklo) a v případě prasknutí je bezpečnější. Sklo propouští lehce více světla a je estetičtější, ale je těžší a křehčí. Podrobné srovnání najdete na stránce jak vybrat skleník.